http://vedanaprani.cz/sites/default/files/styles/1920x1080/public/neposilej_0.jpg?itok=pUuiCbTB

Rostliny? Už jdou!

Rezervace
Anotace

Aristoteles vymezil ve svém pojednání „O duši“ rostliny tím, že jim přiznal pouze první část duše, tedy duši vegetativní, umožňující růst, ubývání či přibývání těl, v nichž přebývá. Živočichové pak mají dle Aristotela dále duši smyslovou a pouze lidé i duši rozumovou. Upřením smyslové duše Aristoteles upřel rostlinám i její vlastnosti, kterými jsou zejména pohyb, vnímání a myšlení. Tento omyl ovšem plyne z omezeného úhlu lidského nazírání. Rostliny se určitě pohybují, a to nejen tak, že jednotlivé exempláře rostou. Rostliny umí reagovat pohybem na vnější podněty a nejmarkantnější pohyby jsou spojené s šířením rostlin do okolí původního stanoviště. Zpravidla se rostliny pohybují pomalu, ale budete překvapeni hodnotami rekordů z jejich říše.

Průběh

Nejprve si ukážeme, že už sama definice rostlinného jedince je problém vymykající se našim běžným představám. Seznámíme se s největšími a nejstaršími žijícími organizmy na naší planetě. Povíme si o mechanizmech pohybu rostlin a zjistíme, že si absolutní hodnoty rychlosti dosahované rostlinami nezadají s hodnotami našich nejmodernějších dopravních prostředků.

Délka

45 minut

Další informace

Kurz doplňuje středoškolské učivo biologie týkající se pohybů rostlin (nastie, tropismy, šíření semen).

Další kurzy

  • Fyzika
Čas zastavit nedokážeme, ale s pomocí vysokorychlostní kamery si s ním můžeme hrát. Jak tyto kamery fungují?
  • Biologie
  • Chemie
„Proboha nejez to! Víš kolik to má éček?“ Taky občas slýcháte podobná varování? Možná je na čase si konečně ujasnit, jak to s těmi éčky vlastně je.
  • Biologie
  • Chemie
Světlé, tmavé, celozrnné, grahamové nebo snad radši bezlepkové? Jaké pečivo bychom vlastně měli jíst?